Sunday, June 18, 2017

Historky z letadla part 2

Omlouvám se za delší odmlku, ale někdy ani na layoveru nezbývá čas na to sednout za počítač a napsat něco smysluplnýho.
Minulý článek z historkama z letadla se stal velmi populární a tak s radostí napíšu další, protože v tomhle zaměstnání se zkrátka vždycky nějaký ty příběhy najdou. Dneska tu pro vás mám hned tři.

Krysa na cestě do Kapského města           
Tohle se stalo kamarádovi Kasparusovi z Litvy. Lety do Jihoafrický republiky trvají většinou 8 až 10 hodin. Do Cape Townu je to něco málo přes osm hodin. Dva servisy. Když mělo dojít na druhej servis, což byla teplá snídaně, všichni začnou připravovat vozíky, pití, kávu a čaj. Když vyndali druhej vozík a otevřeli dvířka. Najednou z nich vyskočila krysa a proběhla uličkou až někam na druhou stranu letadla. Nikdo z pasažérů si toho naštěstí nevšiml, protože všichni spali. Jenže, co taková jedna krysa napáchala škod. V některých jídlech byly pryč úplně celý klobásky. Horší je, že zhruba 3 hodiny před přistáním v Cape Townu se museli otočit a letět zpátky do Dubaje. Taková je bohužel procedura, když na palubě z ničeho nic vyběhne tvor, který není na listině nebo v kleci dole v nákladním prostoru musíte se prostě vrátit odkud ste přišli. Určitě bych nechtěla být v kůži ostatních a vysvětlovat všem pasažérům, že se budeme vracet zpátky do Dubaje.
👇👇👇👇👇👇


                                                       Pyžamo                                                      
Austrálie.. Opravdu dlouhý lety na kterých máme k dispozici CRC. Je to menší bunkr, kde máme možnost se natáhnout a prospat se. Já to tam nemám ráda. Je vevnitř vždycky zatuchlej vzduch a smrad z ponožek. No, ale k jádru věci. Máme i speciální pyžama a na nich napsáno CREW. Piloti si můžou zvolit vlastní pyžamo. Předtím než se odebereme ke spánku v CRC musíme se převlíknout do toho pyžama a tak Nadia šla a jako vždycky se připravila.  Když otevřela vstupní dveře viděla tam neznámou osobu, která tam samozřejmě nemá co dělat. Asertivně se jala vysvětlovat, že to je prostor určený pro crew a že pasažér musím okamžitě prostor opustit. Jenže on to nebyl pasažér, ale pilot v pyžamu končící svojí přestávku. Nadia chudák celá zčervenala, ale pak se tomu oba naštěstí zasmáli.
Dveře
Někdy jste prostě natolik unavení, že nezbývá prostor na nic jinýho, než room service. A tak si necháte doručit oběd, snídani nebo večeři na stříbrném podnose až k vám do pokoje. Každý tráví čas na pokoji v oblečení, který je mu nejvíc pohodlný. Já nejvíc pobíhám v županu a v hotelových pantoflích. Kluci asi nejčastěji v trenýrkách. Když dojíte je slušností tác hodit před dveře na chodbu. Adam teda dojedl a šel dát tác na chodbu Tác byl celkem velkej a tak ho musel držet dvěma rukama. No a co se nestalo. Dveře od pokoje se mu zabouchly. Tak tam stál s tácem v ruce v trenýrkách na chodbě. Co teď, že jo? Nikde nikdo, kdo by mu zabouchnutý dveře otevřel. Musel se vydat teda dolů na recepci bos a ve spodnim prádle. Na chodbách byly naštěstí kamery a tak si ho recepční včas všimly. Určitě se musely mimořádně pobavit. Když čekal na výtah dolů a výtah přijel už v něm byla recepční s náhradním klíčem a se smíchem mu klíč předala. Naštěstí předešla tomu, aby musel až dolů na recepci a tak si dejte pozor až příště budete dávat tác na chodbu.

To je pro dnešek vše a příště se těšte na roster na červenec!
XOXO


No comments:

Post a Comment