Sunday, March 26, 2017

Historky z letadla part 1

Myslím, že bude zajímavý se s vámi občas podělit o nějaký ty historky z létaní. Ať už se to stalo přímo mně nebo mi to někdo vyprávěl...Řeknu vám, že žít tenhle život je někdy opravdu zajímavý. Tak se pohodlně usaďte, udělejte si čaj a doufám, že vám zpříjemním čas několika málo historkama.

Tohle se stalo mojí kamarádce. Když mi to vyprávěla málem jsem se potrhala smíchy. Abych vás tedy uvedla do situace. Byl to dlouhej let do Austrálie. Brisbane myslim. Airbus, kterej všichni crew "milujou". Řeknu vám to asi takhle. Boeing je lepší pro nás, protože galley je větší a máte svůj osobní prostor a dokonce se tam zvládnete i najíst, plus v boeingu je kouzelný tlačítko, který vymaže všechny call belly(tlačítko, který pasažéři strašně rádi mačkaj, když to nejmíň potřebujete). V airbusu tohle neexistuje, takže pokud ten call bell nevymažete přímo z toho sedadla, kde byl zmáčknutej, tak tam bude svítit navždy.
U každých dveří je i malá obrazovka, která vám řekne jaký sedadlo to je, taky vás to informuje pokud se na záchodech detekuje např. kouř. No a to už se trochu dostáváme k jádru věci. Lety do Austrálie jsou hodně náročný. Lidi jsou, ale vetšinou fajn, takže se moc nenaběháte. Bohužel pak jen většinu času sedíte a snažíte se neusnout. To znamená, že furt jíte a jíte. No a tak si Nadia šla vzít sendvič. Rozbalila si ho, kousla a na jednou výstražnej zvuk v kabině a zpráva na tý malý obrazovce. SMOKE DETECT, LAVATORY 6RHS. Dekovaný kouř na záchodě na pravý straně. Kdykoliv se tahle zpráva objeví. Musíte popadnout hasičák, kterej je k dispozici u každejch dveří a běžet na místo činu. Čtyři členové posádky, včetně Nadi se rozběhli k tomu danýmu záchodu. Zaklepala na dveře a otevřela. Byla to jen paní, co si lakovala vlasy. Bohužel ty detektory kouře jsou občas velmi přecitlivělý. No jenže si v ten moment uvědomila, že má pořád v ruce ten sendvič a nemá hasičák. Takže se rozběhla zachraňovat "hořící" záchod se sendvičem v ruce. 
↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓

Pak tu mám historku z trošku děsivějšího soudku. Nebyla to naše aerolinka, ale singapore airlines. Měla jsem z toho husí kůži, když mi to někdo vyprávěl. Co jiná aerolinka to jiný pravidla a předpisy. Díky bohu, že my máme k dispozici hotelovej pokoj jen sami pro sebe. Singapore airlines, ale pokoje sdílej. Takže dva lidi na jeden pokoj. Přiletěli někdy na večer a jedna říká tý druhý, že je opravdu unavená a že jde hned spát, tak ať se snaží bejt co nejvíc potichu. Ta druhá se vydala dolů na večeři, ale zjistila, že nemá peněženku. Vrátila se na pokoj, ale nechtěla rozsvítit světla, aby nevzbudila kolegyni. Nahmatala po tmě svojí peněženku, kterou měla položenou na stole u dveří. Když se pak po večeři vrátila na pokoj. Její kolegyně byla zavražděná a na posteli byl vzkaz. "Měla jsi velký štěstí, že jsi nerozsvítila ty světla!"
Neboj mami, já si vždycky dávám v hotelu visací zámek. Ahaha

Historka od Ondry. Lítá taky celkem krátce. Nastoupil o tejden později než já. Vždycky na sebe máme štěstí v autobuse. Tak to pak jedou historky jedna za druhou. 
Asi před měsícem byl v Singapuru. Rozhodl se, že si skočí na masáž. Asie, že jo.. Tak se tak prochází po downtownu a hledá to pravý místo. Říkal, že všechny vypadaly tak ošuntěle a moc jim nevěřil. Na konci ulice pak narazil na takovej, malej, barevnej baráček. Všechno bylo čistý a zaměstnanci měli normální, hezký uniformy. Když si vybíral jakou proceduru by chtěl, paní se ho zeptala jestli k tomu nechce i special masáž. No a tak Ondra řekl že jo, protože si myslel, že to budou třeba nějaký lávový kameny a tak. Než si lehnul na lehátko. Musel se předtim osprchovat. To už se mu zdálo docela podezřelý, ale dál na to nemyslel a paní se pustila do masáže zad. Asi po 40 minutách přestala a zeptala se jak by to chtěl a začala si sundavat oblečení. Ondru to samozřejmě velmi zaskočilo a poprosil jí jen o to aby pokračovala v masáži zad. Paní to poněkud urazilo a už odmítla masírovat dál. Z toho plyne, že pokud vám někdo nabídne special masáž, víme že nepůjde jen o masáž. 

Tak to by bylo pro dnešek všechno. Pokud by jste si v budoucnu přáli víc historek, určitě dejte vědět do komentářů a já se o ně s váma velmi ráda podělím.

XOXO

3 comments:

  1. Skvělý historky.. ale to ze Singapore airlines mě teda dost vyděsilo...:D A určitě s tím pokračuj, určitě nejsem sama, koho tvoje práce zajímá :)

    ReplyDelete
  2. Ta druhá historka je brutální...! :/ A ten vzkaz k tomu, to by snad ani nikdo do filmu nevymyslel. ALe ty dvě další mě pobavily :D

    ReplyDelete
  3. U první jsem se zasmála, u druhé jsem málem spadla z postele a u třetí jsem se zase smála.
    Bože ta druhá. Fuj! Vůbec se nedokážu představit být na jejím místě.
    Určitě chci další historky! Super článek! :) ♥

    http://basic-whitegirl.blogspot.cz/

    ReplyDelete