Sunday, June 18, 2017

Historky z letadla part 2

Omlouvám se za delší odmlku, ale někdy ani na layoveru nezbývá čas na to sednout za počítač a napsat něco smysluplnýho.
Minulý článek z historkama z letadla se stal velmi populární a tak s radostí napíšu další, protože v tomhle zaměstnání se zkrátka vždycky nějaký ty příběhy najdou. Dneska tu pro vás mám hned tři.

Krysa na cestě do Kapského města           
Tohle se stalo kamarádovi Kasparusovi z Litvy. Lety do Jihoafrický republiky trvají většinou 8 až 10 hodin. Do Cape Townu je to něco málo přes osm hodin. Dva servisy. Když mělo dojít na druhej servis, což byla teplá snídaně, všichni začnou připravovat vozíky, pití, kávu a čaj. Když vyndali druhej vozík a otevřeli dvířka. Najednou z nich vyskočila krysa a proběhla uličkou až někam na druhou stranu letadla. Nikdo z pasažérů si toho naštěstí nevšiml, protože všichni spali. Jenže, co taková jedna krysa napáchala škod. V některých jídlech byly pryč úplně celý klobásky. Horší je, že zhruba 3 hodiny před přistáním v Cape Townu se museli otočit a letět zpátky do Dubaje. Taková je bohužel procedura, když na palubě z ničeho nic vyběhne tvor, který není na listině nebo v kleci dole v nákladním prostoru musíte se prostě vrátit odkud ste přišli. Určitě bych nechtěla být v kůži ostatních a vysvětlovat všem pasažérům, že se budeme vracet zpátky do Dubaje.
👇👇👇👇👇👇

Friday, May 26, 2017

Roster 0.7

Už to bude sedmej měsíc lítání. Tak rychle to utíká. Přijde mi, že ještě nedávno jsem balila kufry a připravovala se na život tady v Dubaji. Můžu vám s klidným srdcem říct, že je to vlastně všechno ještě lepší než jsem čekala. Jen za těch pár měsíců už jsem poznala spousty míst, kultur, lidí... Můj Africkej květen skončil, protože jsem teď na dovolený a letěla jsem domů do Česka. Musim říct, že Afrika mě opravdu nadchla. Je na ní opravdu něco kouzelnýho. V červnu si teda od ní trochu odpočinu, ale stejně se tam hned zase brzy musim vrátit!
Pojďme se ale podívat, co mě čeká za lety v červnu.
Mauricius 2x - konečně mě systém sázení vyslyšel a obdaroval mě hned dvakrát mojí nejoblíbenější destinací. 
Phuket - Thajsko miluju a zrovna na tomhle místě máme skvělej resort hned u moře. Tak si odskočim na rychlou dovolenou
Hyderabad - "oblíbeným" indickým turnaroundům se prostě nedá vyhnout
Bombaj - Paráda! Další Indie..I když Bombaj je ještě docela kultivovanej let
Londýn 2x - nehýřím velkym nadšením, ale pokusim se alespoň jeden Londýn vyměnit za něco milejšího
Colombo - A máme tu další Sri Lanku. Slyšela jsem, že nám změnili hotel a měl by bejt tentokrát na pláži. Tak se těšim.

Celkem spokojenost.. Vždycky to může bejt horší. To je pro dnešek vše a já se zase brzy ozvu!
XOXO💋

Saturday, May 13, 2017

10 důvodů, pro které vás bude každá letuška milovat

1. Jen jedno až dvě jednoduchá, kouzelná slovíčka
Občas se zdá, že někteří lidé to opravdu neznají a to nemyslím jen anglicky. Když někomu podám drink nebo jídlo a řekne merci, šen šen, danke, obrigado nebo arigatho tak vim, že má ten člověk normální slušný vychování.

2. Zapínání pásu
Snažně vás prosím, pokud kontrolku se zapnutým pásem vidíte, že svítí tak to znamená, že si máte zapnout pás. Neznamená to, že máte použít záchod nebo si  zajít na procházku po uličce. Samozřejmě to může být nepříjemný v momentě, kdy opravdu potřebujete vykonat potřebu, ale kapitán nezapíná tu kontrolku jen tak pro nic za nic.

3. Tray v původní podobě - českým slovem - tác s jídlem
Většinou své jídlo dostanete na menším podnose. Ten se skládá z misky, kde je hlavní jídlo. Potom okolo máte pár mističek např. na salát, dezert atd. Pak se tam nachází i velkej ubrousek, do kterýho je zabalenej příbor. Vše je poskládaný tak, aby se do jednoho vozejku vešlo přesně 39 táců. No a až všichni dojí, musíme to taky sesbírat. Jenže my to musíme sesbírat do těch samých vozíků, kde to předtim bylo. To znamená, že milujeme lidi, který nám to vrátí srovnaný, tak jak to bylo. Jenže z 98% se to samozřejmě neděje. Občas sbírám opravdový Burj Khalify. Někdy to celá rodina udělá dokonce tak, že všechno ty misky daj na jeden jedinej tác a pak mám 3 prázdný tácy a jeden kterej když si od nich vezmete, tak to na vás všechno popadá. Chápu, že někdy chtějí lidi pomoct, ale nejvíc nám pomůžete když to bude vypadat podobně, jak jsme vám to dali. Pro vás to vypadá jako normální sbírání dojezenýho jídla, ale pro nás je to občas tetris.
⬇⬇⬇⬇⬇⬇

Monday, May 8, 2017

Mauricius 🌴

Tak jestli jsem si myslela, že Nairobi byla můj nejlepší layover, tak jsem nevěděla, co mě čeká hned o pár dní později. Řeknu vám, že to je opravdu ráj na zemi. V životě jsem nebyla na hezčím místě a to počasí ještě nebylo úplně stoprocentní. Takže kdyby svítilo celej den jen sluníčko už by mě odsaď nikdo nikdy nedostal. Hodně jsem se před cestou bála jakou budou mít crew, protože to je přeci jenom místo, kde je fajn mít k sobě dva lidi. Jenže skvělý na tomhle resortu je, že se tam sejdeme hned dvě posádky. Na Mauricius lítáme hned dvakrát, takže jedna crew přiletí někdy kolem oběda, což je noční odlet z Dubaje a druhá crew přiletí na večer.
Zjistila jsem to, když jsem se večer vydala na
večeři. Paní před vstupem jako vždy na čele přečetla emirates crew, tak mi ukázala, že pro nás máme dva stoly. Jeden byl prázdnej a druhej z půlky obsazanej, tak jdu samozřejmě k tomu, kde nějaký lidi už seděli, ale čim víc se přibližuju tak se mi zdá, že jsem ty obličeje nikdy neviděla. Ono občas je těžký ty lidi rozeznat mimo uniformu, ale pak jsem si uvědomila, že jsem je fakt nikdy neviděla. 
Otočila jsem se a sedla si k tomu druhýmu stolu. Za chvíli už jsem viděla Heshama ( z naší posádky). Šel ke mně a pak najednou kričí, že tamhle u stolu má svýho kámoše, že jsou to ta raní posádka. No teď už mi to dávalo smysl. Takže jsme si sedli všichni spolu a jak lidi začali přicházet jeden stůl nám byl opravdu malej. 
👇👇👇👇👇

Thursday, May 4, 2017

Mama Africa

Wohooo, Nairobi.  Slavila jsem tam narozeniny, takže jsem to v Africe vzala docela od podlahy. Zatim to byl můj nelepší layover a jsem fakt strašně ráda, že mi tahle destince vyšla zrovna na moje narozeniny. Ještě se tam někdy určitě musim vrátit.Bylo to úžasný. Crew byla taky moc fajn. Když jsme na večer přiletěli. Šli jsme do místní restaurace kousek od hotelu a dala jsem si grilovanou kozu s polentou. Vždycky zkoušim místní jídla. Bylo to vynikající. Ani nevim k čemu bych tohle maso přirovnala. Možná to trochu chutnalo jako lamb. Potom jsme se vydali do centra do klubu.
Africká party, to je teprve něco. Sicejsem v klubu byla jako jedinej světlovlasej člověk, ale nikdo mě žádným způsobem neotravoval. Jen prostě koukali a občas se někdo přišel zeptat odkud jsem. Jsou to strašně hodný lidi. Pořád se usmívaj a mávaj.
Návrat na hotel jsme uskutečnili něco kolem čtvrtý hodiny raní a v půl sedmý jsem měla vstávat na safari. Pořád nerozumim tomu, jak se mi podařilo vstát.. Každopádně jsem udělala to nejlepší rozhodnutí v životě, protože to byl opravdu zážitek. Měli jsme spoustu štěstí, protože jsme viděli skoro všechny. Lvy, nosorožce, hada, krokodýla, zebry...Je to opravdu nádhera vidět zvířata pohybovat se ve volný přírodě. 
Po safari jsme se přemístili do sloního sirotčince a potom na krmení žiraf, což byl jeden z nejlepších momentů. Nikdy jsem nebyla tak blízko u tak obrovskýho zvířete. 
Když tedy shrnu celej zážitek z Nairobi musim tomu dát 10000 z 10000 !!! 
👇👇👇👇👇👇

Wednesday, April 19, 2017

Roster 0.6

Za dveřmi je pomalu, ale jistě Květen. S ním přichází nový roster. Tentokrát hodně ve znamení Afriky. Jsem ráda, že tam mám konečně lety, protože v takový tý pravý africký zemi jsem ještě nikdy nebyla.Moc se těšim. Určitě budu mít čas na autentický africký safari. To abych si na to pořídila správný oblečení. Vestičku s kapsama, sandále a pořádnej kloubouk hehe. Lety do Afriky jsou vetšinou velmi oblíbený, protože nejsou zas až tak dlouhý a pasažéři jsou strašně fajn. Většinou pokud máte blond vlasy a nevadí vám, že vás budou oslovovat jako "hey sister" nebo "cute white face". Vlastně tenhle měsíc mám jenom africký layovery a pak Sri Lanku. Tam už jsem byla, ale to mi vůbec nevadí, protože se mi tam moc líbilo. Snad se ještě vyhneme období dešťů. A abych se už moc nevykecávala, protože jsem se vrátila z raní otočky do Kuvajtu a ráda bych hodila delší spánek, protože zítra zas odlet do Dublinu. Někdy je to opravdu hektičtější a nemusim si v podstatě vybalovat, ale nestěžuju si protože předtim jsem měla čtyři dny volna a užívala si sluníčka a pláže. Tady to jsou moje destinace na květen:
Dar Es Salaam 2x - hodili mi ho hned dvakrát, ale hotel je tam super takže jednou dám třeba safari a podruhý určitě okouknu bazén a okolí hotelu.
Bombay(turnaround) - Ano, velmi oblíbená Indie.(Psáno velmi, velmi sarkasticky)
Colombo - jak jsem již zmínila, vůbec mi nevadí že už jsem tam byla, protože Sri Lanka je nádherná země
Harare - Kdyby mi někdo před rokem řekl, že se podívám do Zimbabwe, tak bych se mu asi vysmála.
Istanbul(turnaround) -Bože, už zase?! Já myslela, že v dubnu jeden stačil.Tohle je nejdelší otočka, co existuje.
Baghdad(turnaround)
 No a pak mě na konci května čeká dovolená na pár dní 💓
Vím, že je teď počasí u nás celkem hrozivý, ale nezoufejte. Uteče to jako voda a za chvíli máte léto. Zatím co já se budu schovávat v klimatizovaných prostorech, vy si plně budete užívat evropskýho léta. Mějte se hezky!
XOXO 🛪

Saturday, April 15, 2017

End of probation

Konečně je ze mně svobodný zaměstnanec. Před týdnem mi skončila probační doba. Znamená to pro mě spoustu ještě lepších věcí. Sázení na lety, jak už jste se mohli dozvědět v minulých článcích a taky vyměňování letů. Už nebudu pod drobnohledem. Nikdo se o vás nestará, jestli máte odrosty jeden centimetr nebo dva. Jestli máte správný odstín červený na nehtech atd..
S koncem probace se pojí i ceremoniál. Každý dostane svojí minutu slávy, pogratulujou vám, hodí nějaký příběhy o tom jak jsme prospěšný pro firmu a že doufají že dlouho vydržíme.
Nepředpokládám, že budu běhat po letadle jako seschlá stařenka, ale teď mě to baví a naplňuje. Hodlám zůstat dlouho.
Samozřejmě, že tato práce má i spoustu proti. Já snad ale pořád nalézám většinu pozitiv. Když to shrnu, tak jsem v podstatě placená za to, že cestuju po světě a trávim volno v Dubaji. Pak jsou tady časový posuny.. Ty já zvládám dobře. Mám na to zaručený trik, ale zase né každému to vyhovuje. S touhle prací se člověk opravdu musí znát a hlavně musí dobře znát svoje tělo. Já třeba poznala, že moje maximum jsou osmihodinový lety. Když už to pak bývá přes osm hodin, tělo se s tím vypořádává hůř.
Pak jsou tu noční lety. To je pro mě většinou ta nejmíň krásná věc, protože vůbec nejsem sova. Teď už se ale můj roster dá nakombinovat tak, že nočním letům se můžu v podstatě krásně vyhýbat. Můžu si lety různě měnit a pokud mi tam hodí dva noční lety za měsíc, tak to není nic co bych nezvládla.
Těch půl roku, co jsem tady mi dalo neskutečně zkušeností, který bych v životě nikdy nezískala.
V životě jsem nebyla tolik citlivá k jiným kulturám. Teď bych fackovala lidi, co žijou ve svém malém vesnickém kruhu a věří všemu co se napíše na seznamu.
↓↓↓↓↓↓

Saturday, April 8, 2017

Fotoreport Days off in Dubai

Já vás všechny zdravím. Jsou tři odpoledne a já ještě furt ležim v posteli. Včera večer jsme to vzali celkem od podlahy, protože to bylo přesně půl roku, co jsem se nastěhovala do Dubaje a začala zcela nový život. Myslim že bylo co slavit, takže teď jen potřebuju invalidní vozejček, abych se někam mohla vůbec dostat.
Posbírala jsem pár fotek za posledních pár měsíců, když mám volno. Samozřejmě to furt vypadá, že jsem někde na pláži nebo v baru a ono to tak i je. Teda dneska jsem odhodlaná neopustit obydlí, ale to se mi dlouho nestalo. V podstatě pro mě je nemožný zůstat doma, když mám moře a písek za rohem.

Do Čech už pomalu přichází teplý počasí, tak užívejte hezkých dnů!!

Sky bar

Oni se ve starbucksu nikdy netrefí
↧↧↧↧↧↧↧↧↧↧

Sunday, March 26, 2017

Historky z letadla part 1

Myslím, že bude zajímavý se s vámi občas podělit o nějaký ty historky z létaní. Ať už se to stalo přímo mně nebo mi to někdo vyprávěl...Řeknu vám, že žít tenhle život je někdy opravdu zajímavý. Tak se pohodlně usaďte, udělejte si čaj a doufám, že vám zpříjemním čas několika málo historkama.

Tohle se stalo mojí kamarádce. Když mi to vyprávěla málem jsem se potrhala smíchy. Abych vás tedy uvedla do situace. Byl to dlouhej let do Austrálie. Brisbane myslim. Airbus, kterej všichni crew "milujou". Řeknu vám to asi takhle. Boeing je lepší pro nás, protože galley je větší a máte svůj osobní prostor a dokonce se tam zvládnete i najíst, plus v boeingu je kouzelný tlačítko, který vymaže všechny call belly(tlačítko, který pasažéři strašně rádi mačkaj, když to nejmíň potřebujete). V airbusu tohle neexistuje, takže pokud ten call bell nevymažete přímo z toho sedadla, kde byl zmáčknutej, tak tam bude svítit navždy.
U každých dveří je i malá obrazovka, která vám řekne jaký sedadlo to je, taky vás to informuje pokud se na záchodech detekuje např. kouř. No a to už se trochu dostáváme k jádru věci. Lety do Austrálie jsou hodně náročný. Lidi jsou, ale vetšinou fajn, takže se moc nenaběháte. Bohužel pak jen většinu času sedíte a snažíte se neusnout. To znamená, že furt jíte a jíte. No a tak si Nadia šla vzít sendvič. Rozbalila si ho, kousla a na jednou výstražnej zvuk v kabině a zpráva na tý malý obrazovce. SMOKE DETECT, LAVATORY 6RHS. Dekovaný kouř na záchodě na pravý straně. Kdykoliv se tahle zpráva objeví. Musíte popadnout hasičák, kterej je k dispozici u každejch dveří a běžet na místo činu. Čtyři členové posádky, včetně Nadi se rozběhli k tomu danýmu záchodu. Zaklepala na dveře a otevřela. Byla to jen paní, co si lakovala vlasy. Bohužel ty detektory kouře jsou občas velmi přecitlivělý. No jenže si v ten moment uvědomila, že má pořád v ruce ten sendvič a nemá hasičák. Takže se rozběhla zachraňovat "hořící" záchod se sendvičem v ruce. 
↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓

Thursday, March 23, 2017

Roster 0.5

Máme tady konec měsíce a s ním přichází i novej roster. Duben byl první měsíc, kdy jsem si mohla na lety "bidnout".
Bidding - Každej měsíc si na lety můžeme takzvaně sázet. Všichni jsme rozdělený do 7 skupin, který každej měsíc rotujou, aby to bylo fér. Největší prioritu má skupina číslo jedna a nejmenší skupina 7. To znamená, že lidem co jsou v první skupině vyhoví nejvíc a lidem co jsou ve skupině sedm nejmíň. Můžeme si bidnout celkem pětkrát. Od jedničky do pětky si dáme destinace kam bysme ten měsíc chtěli. S tim že destinace, co je na prvním místě má největší prioritu a ta co je na pátým má prioritu nejmenší.
Snad jste to trochu pochopili? Kdyby jste potřebovali ještě jiný osvětlení, určitě se ozvěte do komentářů.
Hned můj první měsíc sázení a dostala jsem první skupinu. Dala jsem si Prahu jako první. Pak Dublin, protože jsem ještě neviděla mojí čerstvě narozenou neteř. Jako třetí jsem měla Mauricius, čtvrtej Phuket a na pátym místě Nairobi jako layover. Jak už víte děláme tenhle let i jako turnaround a já měla to "štěstí" že jsem to v prvním měsíci lítaní dostala jako turnaround.
No a jak to dopadlo? Někdy je to opravdu jako loterie. Zdá se mi, že občas na to opravdu neberou moc ohledy. Stalo se, že byl někdo ve čtvrtý skupině a dostal všechno co chtěl. Nebo byl někdo v první skupině a nedostal skoro nic. Já měla celkem štěstí!

  • Praha 2x 
  • Dublin 2x 
  • Muscat (turnaround)
  • Istanbul (turnaround)
  • Kuwait (turnaround) - už se ze mně pomalu stává královna turnaroundů
  • Nairobi - přesně na moje narozeniny. Africká party wooohooo
Výsledek obrázku pro april

Monday, March 13, 2017

Bangkok

Tak jsem zase jednou měla štěstí (klepu na dřevo). Místo Jakarty, kde jsem už byla mi dali Bangkok. Wohooo bylo to super, ale vždycky když mám destinaci která se mi líbí, jeden de mi prostě nestačí. Asi je třeba si tam v budoucnu udělat menší dovolenou. Jenom crew byla trochu chcíplá, takže večer se nikomu nechtělo nikam moc vyrazit. Chápu, že někdo už je v Bangkoku po desatý, ale přijde mi škoda strávit to na pokoji. Nakonec jsme se do města vydali ve dvou. 
První zastávka byla masáž. Kdo nejde v Thajsku na masáž, jako by nebyl, jak se říká. Teda já to říkám, ale víte co.. Po pořádný masáži člověku vyhládne, tak jsme se vydali tuk tukama na night market. Připadalo mi to dost jako turistický místo a já od kamaráda věděla, že nejlepší jídla jsou na těch méně známých. Znovu jsme teda naskočili do tuk tuku, teď už alespoň s pivem v ruce a vydali se na další trh. Tuk tukář nám doporučil jednu restauraci a u ní nás hned vyhodil. Ještě než jsem se chtěla najíst normálního jídla, chtěla jsem vyzkoušet hmyz. Byl to takovej můj goal a už dlouho jsem to prostě chtěla ochutnat.
↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓

Sunday, March 5, 2017

China - Shanghai

Stále toho velmi vstřebávám. Byl to zajímavej výlet, ale už se asi ráda podívám jenom do Pekingu na velkou čínskou zeď. Tak si to pojďme shrnout. Let tam, nebyl ještě tak hrozivej. Bylo to skoro 7 hodin. Bohužel kvůli protivětru na cestách zpátky bývají lety o něco delší. Tohle nebylo o něco. Deset hodin! To už máš jak let do Austrálie. Tam jsme přiletěli v pozdním odpoledni a jak už asi víte z předchozích článků, měly jsme to štěstí letět spolu s mojí batchmate. Naplánovaly jsme si večeři a potom masáž. Když jsme vyrazily z hotelu potkaly jsme ještě tři další holky, tak jsme společně vyrazily na hot pot. Je to grilovačka na asijskej styl. Už jsem na tom byla v Taipei. Je to fakt vynikající a vlastně i docela zdravý.
Velmi nás pobavila cena místního piva, který vůbec nebylo špatný! Z Dubaje je už člověk zvyklej dávat za alkohol vesmírný částky, tak nás pivo v přepočtu za 4aed mile překvapilo. 
Dvě hodiny hezky sedíte, jíte a tak je celkem logický, že budete potřebovat na záchod. To co mě potkalo nepřeju ani nejhoršímu nepříteli. Nebyl tam klasickej záchod, ale v podstatě jen díra. Víc se k tomu raději nechci vyjadřovat. Snad jen, že mě to velmi rychle přešlo. Jeden další poznatek. V Číně asi neexistuje dávání dýška. Pomalu to po vás hodí, kdyby jste jim chtěli dát něco navíc. Asi se to zkrátka nesluší. 
No po večeři se většina rozhodla jít zpátky na hotel, ale já vyrazila na masáž. Vypadalo to tam jak někde u tety v bytovce na sídlišti, ale masáž nebyla špatná. 
Přepadla mě trochu rýma, takže jsem se rozhodla, že než půjdu spát skočim do páry. 
Odhodlaně jsem teda vyrazila o tři patra níž v tom nejpomalejšim výtahu. Jedna paní se chtěla vyfotit, ale v županu sem se na to úplně necejtila. Jo, pokud tedy plánujete výlet do Číny a vypadáte dostatečně evropsky, připravte se, že lidi na ulici se budou zastavovat a bezostyšně si vás fotit a když tomu přidáte blonďatej vlas v menších ulicích pravděpodobně zastavíte i dopravu.
 Abych se teda ještě vrátila k tý páře. 
Tak jsem konečně vylezla z toho výtahu a jdu ke spa recepci. Skoro nikdo v Číně nemluví anglicky, ani v hotelech. Připravte si tedy vaše veškerý jazykový schopnosti rukou a nohou. Asi po 5 minutách paní pochopila, že bych ráda šla do páry. Pak z ní vylezlo, že tenhle den je určen jen pro muže. Zvláštní systém, ale tak co jsem měla dělat. 
Další den jsem toho tolik nestihla, protože jsem vstávala až po dvanáctý odpoledne. 
Opakovala se včerejší story. Fotky, pohledy, jo a velmi hlasitý smrkání a plivání a bůhví co ještě za zvuky. Nepředstavujte si ale bežný evropský smrkání. Oni kapesníky vlastně vůbec nemaj. Když jsem ho vytáhla a začla smrkat po evropsku, koukali na mě jak na holýho skřivánka.  Jelikož u mě rýma propukla už v plnym rozsahu a já vyrazila do města bez kapesníků(velmi zásadní chyba). Skočila sem do místní večerky a hledala kapesníky. Super, prodávali je i po jednotlivých balíčcích. No tak vyjdu z obchodu otvírám balení a zjistim, že v tom jsou plínky? Teď vážně přísahám, že to vypadalo jak kapesníky! To jsem si fakt myslela, že tam člověka nemůže už nic připravit...
No tohle bylo teda menší shrnutí mých zážitků a celkem se už těšim na nějakej evropskej let.
Mějte se hezky!! XOXO

Monday, February 27, 2017

Doma

Dovolená mi pomalu, ale jistě končí a já se včera vrátila zpátky do svého druhého domova. Kdo by čekal, že jsem si válela šunky někde na Maledivách, tak se plete. Velmi ráda jsem dovolenou trávila doma v Česku. Teď mě ještě čekaj 3 dny tady v Dubaji. Alespoň nebudu bílá jak stěna a stihnu nachytat ještě nějakej ten bronz. No a pak hurá do Číny. Nemám vůbec žádný fotky ani příběhy.. Zkrátka jsem si užívala domácího pohodlí a pohody. Vzhledem k tomu, že jsem dneska úplně bez inspirace, ráda se s vámi alespoň podělím o věci, písničky, seriály nebo filmy, který mě v poslední době zaujaly.
Seriál
Výsledek obrázku pro legion
Opravdu doporučuji. První díl je hodně zvláštní a nechá vás to v menším nepochopení, ale pak se to dost dobře rozjede.
 Kosmetika
Výsledek obrázku pro dermacol make up
S mojí prací je někdy opravdu těžký zůstat fresh i po 10 hodinovym letu. Vyzkoušela jsem hodně makeupů, ale tohle je jednoznačně ten nejlepší, co jsem kdy měla. Kvalitou se vyrovná i porazí makeupy od drahých značek.
Film 
Výsledek obrázku pro sully
Skvělej film. Tom Hanks je prostě TOP. 
Písnička
Výsledek obrázku pro the weeknd secrets
Celý jeho nový album je super. Některý písničky člověk musí poslouchat pořád a pořád dokola.

To je pro prozatím všechno. Mějte se hezky!!
XO

Sunday, February 19, 2017

Roster 0.4

A je to tady. Čtvrtej roster mojí kariéry a poslední měsíc zkušební doby. Tak strašně rychle to utíká! Musim říct, že jsem celkem spokojená, ale pořád nemám žádnou Afriku ani Thajsko. Od dubna už si, ale lety můžu měnit a dokonce i vybírat, takže to bude ještě veselejší. Dva lety mám dokonce s jednou mojí kamarádkou. To se jen tak nepoštěstí. 
  • Shanghai
  • Jakarta (už po druhý, ale jsou tam perfektní masáže, takže si nestěžuju)
  • Glasgow (Moje nejlepší kámoška v Dubaji je z Glasgow, takže když to viděla tak mě chtěla odstřelit)
  • Amman (turnaround)
  • Peshawar (turnaround)
  • Beirut (turnaround)
  • Stockholm
Myslim, že můžu být docela spokojená. V Číně jsem ještě nebyla a určitě to stojí za to. Nebudu vám lhát. Nejvíc se tam asi těšim na jídlo. No a do nějaký skandinávský země jsem se vždycky chtěla podívat. Raději bych teda v létě, ale tak snad neumrznu. 

Mějte se hezky <3 


Friday, February 17, 2017

Love Italy

Omlouvám se za dlouhou odmlku, ale zemřel mi počítač tak jsem neměla kde psát. Už si ani pomalu nepamatuju, kam se letěla nebo co jsem za tu dobu dělala. Určitě, ale ráda vzpomínám na Řím. Let to byl fajn. Skvělý načasování a super hotel. Byl sice daleko od města, ale každý dvě hodiny odjížděl hotelovej bus do centra. Let byl taky fajn. Jak říkám já mám evropský lety moc ráda. Teda až na Anglii. O tom si ale povíme až zase jindy...
V pozdnim odpoledni se nás pár vydalo do samotnýho Říma. V Itálii sem byla několikrát(tím myslim mimo Emirates), ale nikdy sem nebyla v Římě. Počasí mohlo být ještě o něco lepší, ale na teplý zimní oblečení to už nebylo, takže pořád lepší než chodit po městě zmrzlej jak sobolí hovno.
Sešli sme se celkem povedená parta. Já, Indka, Italka, 3 Egypťani a first officer z Kypru. Mám takovej pocit, že byla neděle a sezóna ještě není v plnym proudu, takže sme se nemuseli prodírat davem zvědavých turistů. Obešli sme to celkem rychle, protože hlad byl v tu chvíli pro většinu přednější než historický památky. Já nevim jak vy, ale já i jídlo považuju za velkej kulturní zážitek. Dejte mi dobrou italskou pizzu, těstoviny, k tomu víno a budu nejšťastnější člověk na světě. Určitě by mi nevadilo hodit si Řím i v létě nebo na jaře. To tam bude atmosféra ještě hezčí.
První tejden v dubnu už mi končí zkušební doma, takže si konečně budu moct měnit lety. Ten čas strašně letí. Za pár dní už by mi měl vyjít čtvrtej roster v pořadí. Samozřejmě, co nejdřív se o něj s vámi podělim.
To by bylo pro dnešek všechno a já si jdu užívat dovolený. Ano jsem teď v Čechách a to až do konce února. Na závěr přidám ještě pár fotek z rychlý pochůzky po Římě a teď opravdu přísahám, že se brzo ozvu.











Thursday, February 2, 2017

Sri Lanka - Perfect Layover

Ze Srí Lanky jsem opravdu nadšená. Zrovna jsem si říkala, že jsem si připadala, jak kdybych se vrátila z dovolený. Časy letů byly docela dobrý, takže jsem nebyla unavená a ještě jsem stihla nachytat nějakej ten bronz.
Lítáme sektor Dubaj-Male-Colombo. Letadlo je plný spokojených turistů, který buď letí na dovolenou nebo v opačnym případě z dovolený. Pro mě to znamená spoustu evropských pasažérů = pohoda let.
Hotel byl jen kousek od letiště. Sice to znamená, že není u moře, ale bazén byl fajn. Přiletěli jsme asi cca kolem šestý večer. Neměla jsem ještě hlad, tak jsem se rozhodla, že zajdu dolů na jedno pivo. Tenhle nápad mělo zřejmě vícero z nás, tak se nás tam nakonec sešlo asi šest. No a z jednoho piva byly 3 a já už jsem se fakt musela jít najíst. 
Srí Lanka je známa pro seafood, takže jsem neváhala ani na minutu a objednala krevety. No a pak se pilo dál a dál. V jednu ráno jsem se už musela zvednout a odejít, protože jsem z dalšího dne něco chtěla mít.No ale nastal menší problém. Zapomněla jsem číslo pokoje. Proč to sakra nemůžou psát na ty karty? Určitě nejsem jediná, kdo to občas zapomene v rámci lehké opilosti. No věděla jsem, že je to druhý patro. Tak jsem zkusila několik dveří a  ty šestý byly konečně moje.
Lidi s kterýma sem se domluvila na pláž odpadli(některý národy fakt nic nevydrží) a samotný se mi nechtělo. Odebrat se k bazénu nakonec nebyl úplně špatnej nápad. Nejdřív sem tam byla asi hodinu úplně sama, ale pak se to začalo plnit a 90% z toho byli cabin crew. Někdo od nás, Fly Dubai, Qatar.. Přísahám, že kdyby sme večer neodlítali, tak to bude jedna velká bazénová párty.
↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓

Monday, January 23, 2017

Fail of the year a Roster 0.3

Dneska se vám svěřím s věcí, kterou jsem snad ani neplánovala nikomu říct. No co mně se stalo... To už je opravdu velká pracovní krize. Já se pořád sama sobě musim smát, když si na to vzpomenu. Než začnu vyprávět ráda bych vás informovala o tom, že s touhle prací je někdy opravdu těžký vědět, co je za den nebo jaký je datum. Nedej bože, když se probudíte někdy odpoledne po nočním letu. To už pak ani nevíte jaký je století a jestli jste ještě pořád někde v hotelu nebo už doma.
Než začneme můžu vám říct, že tohle nebyl opravdu můj týden. No, ale ne vždycky všechno vychází na 100%. Jak se ale říká po bouři vždy vyjde slunce. Všechno to začalo tím, že mi vzali Řím a místo toho mi dali airport standby a Karachi, což je turnaround. 
Airport standby - většinou trvá čtyři hodiny a vy musíte být plně připraveni v uniformě i s kufrem zabaleným jak do zimy, tak do tepla. Sedíte a čekáte jestli vás vytáhnout na let z kterýho někdo vypadl. Například náhle onemocněl nebo se z nějakýho důvodu nedostavil. Musí tak mít pár lidí v záloze.
↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓

Sunday, January 15, 2017

Modrá pepsi

Já vim. Dlouho jsem se neozvala, ale byla jsem indisponována nemocí. S hrníčkem v ruce a s
obalenym krkem v šátku člověk tolik dobrodružství neprožije. Ačkoliv se mi přihodila šťastná věc a místo dvou turnaroundů (Doha a Jeddah) mi dali Jakartu.
Osmihodinovej let. Dva servisy a pasažéři, který nic nechtěj a když zmáčknou call bell tak jen omylem, protože většina dotykovou obrazovku viděla poprvé v životě. Layover byl celkem fajn. Byla jsem na masáži. Už né na takový kde vám zlámou krk a ještě tejden vás bolí záda. Byla jsem tak zrelaxovaná, že když jsem pak po jednom pivu dorazila na pokoj. Spala jsem v kuse 12 hodin. To se mi opravdu dlouho nepovedlo. Crew byla taky fajn. Když se sejdou fajn lidi, tak je pak ve finále úplně jedno kde ste. Do Indonésie jsem byla natěšená hlavně kvůli jídlu, ale celkem sem byla zklamaná. Nevim jestli to bylo tim, že jsem si blbě objednala. Nebo jsme byli na blbym místě.. Dala jsem si nudle v nějaký omáčce  se zeleninou. Na talíři bylo víc omáčky než nudlí a v celym jídle byly dvě krevety. Jo a ještě to dost připomínalo uho. Dala jsem si k tomu pepsi, ale když mi jí přinesli měla modrou barvu. Co to sakra bylo? Chtěli mě otrávit? Vypadala dost jedovatě.  Měla jsem ale žízeň, takže sem jí vypila a už od tý doby uplynulo hodně hodin a pořád sem naživu. Pokud teda neumřu na malárii, protože mám asi 5 kousanců na noze hehe.
Zejtra ve 4 ráno mě čeká Dilí. Je to jen otočka. 3 hodiny tam a 3 zpátky. I když je to docela v nekřesťanskej čas. Je to můj první indickej let a tyhle lety nikdo nemá rád a jsou prej nejhorší. No uvidíme... Třeba to zas taková tragédie nebude.
↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓

Monday, January 2, 2017

Vánoce, Taipei a Novej rok

V pohodě se usaďte, dejte si čaj a cukroví. Pokud ještě teda nějaký máte. Dlouho jsem nic nepřidala a posledních pár dní bylo bohatých na zážitky a ráda se o ně samozřejmě s váma podělim.
Měla jsem ohromný štěstí, že jsem mohla trávit Vánoce s rodinkou. Sice s neúplnou, ale i tak jsem byla strašně ráda, že mě mohli navštívit. Byli tu tejden a já v tom tejdnu měla jen jeden let do Taipeje. Byl to skvělej layover. Zatim nejlepší, co jsem měla. Skvělá posádka i skvělej let. Bože můj a to jídlo!! Určitě se tam chci ještě jednou podívat. Moc sem se nestihla podívat se po městě, protože sme vyrazili na drink. No a znáte to... Druhej den pak člověku není úplně do skoku.

Byla sem i na masáži, ale ta taiwanská žena mě doslova zničila. Vlastně ještě teď mě bolí záda
Byla sme to ale dobrá sebranka

Už jenom kvůli tomu jídlu se musim vrátit

Sama bych se tu asi ztratila


↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓