Tuesday, November 29, 2016

Roster 0.1

Dlouho očekávanej roaster je konečně tady! A rozhodně si nemůžu na nic stěžovat. Jsem nadšená a nemůžu se dočkat. 8. prosince mě čeká první let. Teď dovolte, abych vám svůj roaster náležitě představila.

1. Nairobi (turnaround)
2. Amsterdam
3. Sydney
4. Christchurch
5. Sydney
6. Doha (turnaround)
7. Taipei
8. Karachi (turnaround)

Nejvíc se asi těšim do Sydney a to tam budu hned dvakrát. Je to totiž docela dlouhej trip. Letí se Dubaj - Sydney. Tam máme 24 hodin. Potom se letí Sydney - Christchurch (je to New Zeland). Musela jsem si to ověřit na strýčkovi googlovi, protože jsem o tomhle městě nikdy neslyšela. Radši bych byla za Auckland, ale pořád sem nadšená, že se podívám na Novej Zéland. Tam máme 27 hodin a pak znovu letíme Christchurch - Sydney. V Austrálii pak máme znovu 24 hodin a pak už frčíme zpátky domů Sydney- Dubaj. Zní to celkem náročně co? Zvládlo to tisíce lidí přede mnou. Zvládnu to i já. Dál se moc těšim na období kolem Vánoc. Ne protože by byly Vánoce, ale protože mě přijede navštívit rodinka. Moc už se těšim. No a přes veškerý to štěstí je tady i jedna nepříjemnost. Na novej rok mám let do Karachi. Do Dubaje bych měla přiletět po devátý večer, ale všichni co tu už nějakou dobu žijou, říkaj, že na Silvestra je všude neskutečná zácpa. Takže než se dostanu z letiště domů a z domova do centra tak bude konec ledna.
Jinak mám před sebou poslední víkend s mejma batchmates. Byly to fakt svělý dva měsíce. Už teď vim, že mám zkušenosti, který bych nikde jinde v životě nezískala. je úžasný nakouknout do různejch kultur, sdílet tu vaší, učit se novejm zvykům, přizpůsobovat se, učit se... Člověka to změní. Tím určitě myslim k dobrýmu. Občas si tak před spanim říkám komu za tohle všehcno můžu bejt vděčná. Bohu? Ne. Nejsem věřící. No a tak mi nezbyde než se poplácat po rameni a říct si "buď vděčná sama sobě". Plňte si svoje sny. Velký a i ty malý.

Mějte se hezky a já se zase brzo ozvu.

Jo a ještě menší rada na závěr. Nikdy si nesahejte do oka po krájení chilli. Před chvíli sem málem oslepla :-D

Thursday, November 24, 2016

10 Reasons I Love About Dubai

1. Počasí
Já miluju léto. Nevadí mi pařit se v tropech. Ikdyž teď ke konci listopadu je tady v Dubaji, jako léto u nás. Takže je to opravdu příjemný. Místní tohle období milujou. Všude se něco děje.Když přijde červen, červenec, srpen je tu pak poněkud tepleji a život se to trochu zastaví. Radši, ale umřu při padesáti stupních než při mínus deseti.
2. V metru se v podstatě nejde ztratit
A byli jste někdy v londýnskym metru?

3. Drinky zadarmo
Každej den v některejch barech po městech nabízí drinky pro ženy zdarma. Na www.ladiesnightdubai.com vystalkujete, který bary to jsou a můžete vyrazit. Žádnej háček v tom opravdu není.

Sunday, November 20, 2016

Coffee or Tea?

Už za několik dní budu mít roaster na prosinec. Jsem z toho docela nervózní. S největší pravděpodobností budu pryč na Vánoce i Silvestra. Když to budou zajímavý destinace určitě se zlobit nebudu. Pokud budu trávit silvestrovskou noc v letadle, tak to bude taky zajímavá zkušenost. Doufejme, že osud ke mě bude milosrdnej. Vim, že jsem teď dlouho nic nepřidala, ale opravdu nebyl čas. Začala poslední část trainingu. Teď už je to všechno jen o servisu. Ta zábavná část s bazénem a klouzačkama už dávno skončila. Každej den při nudnejch přednáškách na servisu si říkáme, jak nám chybí SEP a GMT. Nedá se ale nic dělat. Člověk si musí projít i nějakou tou teorií, než bude servírovat tisíc typů jídel a "dáte si kávu nebo čaj?"
Dneska to mělo i zábavnou část. Měli jsme možnost ochutnávat několik exotických jídel, který na palubě nabízíme. Všechno bylo celkem dobrý, až na jedno jídlo, který jsem málem zpátky vyvrhla. Už si nepamatuju, jak se to jmenovalo. Konzistence připomínala rozvařenou ovesnou kaši, na hoře byly houby, nějaký bylinky se zázvorem a chutnalo to jako polívka s pytlíku. Servíruje se to momentálně na trase Honkong. Co bych vám tak dál mohla sdělit? Sakra..Poslední dobou fakt nemám vůbec kreativní. Nechci tu zbytečně vypisovat nějaký bláboly, který nedávaj smysl, tak to dneska ukončim a doufám, že se spokojíte alespoň s fotkama.

Sarab trio 
Joo budeme si chybět až se všichni rozletíme všude možně
Na uniformu si člověk musí zvyknout


Tento památný moment se musel zaznamenat. Teď je s tim alespoň můžeme vydírat :D
Makeup musí bejt flawless

Mějte se hezky. Nemějte podzimní/zimní deprese a těšte se na další článek.
Dozvíte se moje lety na měsíc prosinec!
XOXO

Friday, November 11, 2016

GMT✓

Další tejden proběhl rychlostí světla. Ani by mi nevadilo, kdyby to ubíhalo trochu pomaleji. Hlavně těch 5 posledních dnů. Nečekala jsem, že medicals budou taková bomba. Samozřejmě z 90% za to může náš trenér Wayne. Na lidech záleží vždycky nejvíc. On je v Emirates legenda. Dělá na půl úvazku trenéra a jinak i lítá. Všichni by zabíjeli, aby ho měli jako pursera. Purser je nejvyšší pozice, co tady jako cabin crew můžete dosáhnout. V podstatě máte pod palcem celou posádku a staráte se, aby všechno šlo hladce. Nejvtipnější člověk, kterýho jsem kdy poznala. Né všechny kultury berou jeho vtipy, ale já s tim rozhodně problém neměla. Ne jenom, že do nás natlačil důležitý informace, ale ještě stačil povyprávět tisíc historek za jeho kariéry. Podělim se s váma o jednu, která mě rozsekala úplně nejvíc. 
Bylo to asi 2 roky zpátky. Ve First Class měl Neymara a když během letu sešel do economy viděl malýho kluka, co má na sobě dres s jeho jménem a číslem. Hodně dobrá náhoda. Zašel za Neymarem jestli by mu nevadilo, že by na minutu přinesl kluka z economy, co má na sobě jeho dres. On souhlasil. Obličej toho klučiny se nedal popsat. Bylo to prej asi jako, když spatříte boha na vlastní oči. Ke konci letu za Waynem přišel tatínek toho kluka a víte co se stalo? Ten kluk byl autista a jeho táta říkal, že ho nikdv životě neviděl takhle šťastnýho. 
Bomba co? No a spoustu dalších historek bych vám tu mohla vyprávět do nekonečna...

Monday, November 7, 2016

Trauma z kabinky

Tenhle tejden začal zatim super. GMT(General Medical Training) je fakt sranda a hrozně mě to baví. Těšim se až vás o tom poinformuju v dalšim článku. Tady se chci věnovat nečemu úplně jinýmu.
Wooho konečně mám u sebe doma uniformu. Zatim na ní sedá pouštní prach ve skříni, ale příští tejden už jí budu denně oblíkat. Ve středu máme uniform day a potom následujou dva tejdny service traningu na kterej už musíme mít uniformy.
Moje první setkání s ní byl opravdu traumatický zážitek, jak můžete zjistit z nadpisu článku. Byli jsme rozdělený na tři skupiny. Jedna šla zkoušet a vybírat boty. Druhá velikost čapky a třetí do kabinky zkoušet sako, blůzu a sukni. Jen tak mezi řádky.. Normálně nosim velikost 8(36). Když mně prvně podala do kabinky velikost sukně 12 a blůzu velikosti 10 divně sem se na ní podívala, ale šla si to zkusit. Několikrát nám předtim opakovali, že si musíme uvědomit, že děláme pro muslimskou zemi a že krátká upnutá sukně a halenka s výstřihem by asi nebylo to pravý.
No tak pokračujeme v příběhu...Košile na mě docela plandala, ale říkala jsem si, že to ještě není taková tragédie. Nastal čas oblíknout sukni. Když sem si ji oblíkla, vypadalo to fakt děsivě. Sukně mi padala dolů a ještě bych se do ní vešla i v poslednim stádiu těhotenství. Vyjdu z kabinky. Žena, co se o mě starala si mě prohlídla a řekla, že musim mít jinou velikost sukně. Vnitřně jsem se zaradovala, že dostanu menší. Najednou mi od ní v kabince přistála sukně velikosti 14. Chápete 14?! To nenosí ani vaše babičky. No tak sem si jí teda rezignovaně oblíkla.(Spíš sem do ní vlezla jak do obruče). Samozřejmě, že mi padala na podlahu. Vešla bych se do ní tak třikrát. Tak vylejzám z kabinky, držim sukni oběma rukama. Bylo mi řečeno, že mám velkej zadek, ale malej pas a sukně nesmí zadek obtahovat. Takže nejenom, že jsem dostala stan, ale ještě mám velkej zadek. Já to teda beru jako pochvalu. Holky, buďte na svoje zadky pyšný! I když já jsem na tom byla ještě docela dobře, protože mi jí teda alespoň budou šít na míru kvůli mojí "indispozici". Např. když někomu padala a ozvali se, že by chtěli menší, tak jim bylo odpovězeno, že stejně budou přibírat. Sako bylo taky příšerný, u toho mi zkracovali rukávy a zužovaly pas. Tomu to bohužel nepomohlo, protože to stejně vypadá jak pytel. Každej den sem se modlila až to bude upravený na míru, abych v tom nevypadala jak béžovej zlobr. Včera jsem teda už měla kompletní unifromu doma. Musela jsem si to hned zkusit a voalá.. Finální výsledek nebyl zas až tak tragickej. Čekala jsem to fakt horší. Jako miss soutěže v tom moc lidí vyhrávat nebude, ale alespoň vynikne naše krása v obličeji hehe. Když ne ta tělesná.
Musim říct, že čim dýl se v ní byla tim míň mi připadala strašná. No a pak i dohromady s čepkou jsem musela zatlačit slzu štěstí.

Na mojí fotku v uniformě ještě musíme počkat, ale nebojte hned po Uniform dni ji tady máte jak na koni.

Saturday, November 5, 2016

Life in Dubai so far

I když toho volnýho času tolik momentálně nemám, pořád si ho dokážu užít. V Dubaji je každej den co dělat. Když přijde víkend mám pocit, že nic nemůžu stihnout. V plánu jsou vždycky párty, pláž, nákupy, bazén... Do toho musíte ještě zakomponovat úklid a ostatní povinnosti spojený s domácností. Řeknu vám, že na tohle všechno prostě víkend nestačí. Moc dobře si pamatuju, jak nám  na začátku trainingu říkali, že Dubaj nám za ty dva měsíce nikam neuteče, že tu pořád bude. To je samozřejmě pravda, ale stejně mám pocit, že mi uteče. Ve finále si pak člověk naplánuje víkend a jediný, co pak z těch plánů stihne je párty a pak možná ten bazén, když po party zrovna nepotřebuju invalidní vozejček a aby mě k tomu bazénů dovezli.Noční život je tady jako nikde jinde. Je to prostě bomba. Všechno je tady tak fancy. Do klubu vás nepustí bez podpatků a pokud vypadáte jak hastroš. No a co nejvíc na nočnim životě tady žeru je hudba. V Evropě je všude kam se podíváte house a abych řekla pravdu, na to se prostě nedá tancovat. Tady se v 90% klubů hraje rnb a hip hop a to je to, co mám přesně ráda. Takže nejenom, že je pak ráno člověku docela špatně, ale ještě mi odpadnou nohy bolestí. Moje rada: vždycky vyražte v podpatkách, kterým věříte a který vás nikdy nezradí.
 ↓  

Tuesday, November 1, 2016

SEP✓

Já vim, dlouho jsem nic nepřidala. Nebyl čas, ale teď po SEP mi znovu začíná život, takže blog bude aktivnější. Článek je možná trochu delší, tak se pohodlně usaďte a připravte si kapesníky. Né, dělám si srandu. Tak dojemný to zase není. 
Nejtěžší část tréninku je za mnou. Jak rychle to uteklo co? Nemůžu uvěřit, že už tady budu skoro jeden, celej měsíc! Aklimatizace proběhla víc než v pořádku. Pořád jsem plná entuziasmu jako na začátku, ale nebudu vám lhát. Tyhle dva tejdny SEP byly hodně náročný. I když musim říct, že to byla jedna z největších zkušeností v mym životě... A to sem ještě ani nezačla lítat.
V průběhu těchto dnů se ve mně vystřídalo takovejch emocí a pocitů jako za celej život ne. Ocitla jsem se v situacích, že jsem v sobě dokonce objevila i skrytý vlastnosti a schopnosti.
První tejden byl ještě celkem zlehka. Druhá půlka SEP už byla den, co den horší a náročnější. Jak už jsem psala v předešlym článku, každej to zvládá jinak. Strašně ráda bych se s váma podělila o podrobnostech, jak training probíhal. Máme to bohužel zakázaný. Něco málo jsem si zjistila takže vim, co vám můžu prozradit aniž by mě vyhostili.
Jedna z nejzábavnějších částí byl ditching (katastrofická situace-přistávání na vodě). Byl to skvělej den. Sjížděli jsme klouzačkama z letadla. Plavaly jsme a cvičili přežití v džungli, v raftu nebo v poušti... Jo, jen jedna rada pro můj příští život. Nikdy neříkejte předtim než jdete dělat ditching, že ste byli v plaveckým týmu. Hodně lidí v našem batchi neumělo plavat. Takže hádejte na koho se přilepili. Nechápu jak jsem to zvládla, ale dokázala jsem všem pomoct a ještě jako jediná jsem měla suchý vlasy a nerozmazanej makeup. Takže to byla jedna káva pro mě. Den před ditchingem tréneří dali sázku, že komu se povede zůstat v lidskym stavu po výlezu z bazénu má u nich kávu.
Další super zábavná věc bylo hašení pravýho požáru. Jo, opravdu sme hasili pravej požár. Dál jsme museli čelit turbulencím(a né jen těm mírně elegantním). Vozejky občas lítaly po uličkách, když je někdo zapomněl zabezpečit.