Wednesday, October 12, 2016

Home sweet home?

Ten čas tady tak rychle utíká. To není možný. Zatim sem fakt nadšená, což mi zrovna připomíná přednášku kterou jsme měli o kulturnim šoku. Ten má tři fáze. První 2 až 3 měsíce nadšení. Potom přichází ta horší fáze, kdy pochybujete. No a zhruba za osm měsíců už by ste měli bejt plně adaptovaný.
Možná na tom trochu pravdy bude. Moje nadšení je obrovský, ikdyž mám dvě věci se kterýma je opravdu těžký se sžít dohromady.



1. Ano, bohužel. V koupelně na mě čekal závěs. Je novej, je čistej, ale furt je to koupelnovej závěs! Kdybych ho náhodou chtěla sundat, celá koupelna by se proměnila v koupaliště a z toho bohužel není cesty ven.

2. Dělat si horní černou linku na očích a perfektní červený rty v 5 ráno je zatim vyloženě challenge.

Když ale opomenu tyhle dvě jediný věci co mě štvou, jsem fakt nadšená. Furt se mi to nezdá reálný. Jako ono se to fakt děje?
Jinak jsem na sebe docela pyšná. Měli jsme asi hodinovej talk s více prezidentkou Emirates. Dozvěděli jsme se, že v průměru za celej rok ze všech lidí, co to zkusí po celym světě, vyberou jenom 4,5% a já sem v těch procentech!!
Btw musim si co nejdřív koupit kolečkový brusle, protože silnice tady v Sarabu jsou ideální. A není nad pouštní vyjížďku při západu slunce.


Už sem měla i konečně čas vyrazit do centra. Dubaj je prostě dech beroucí. Asi se tu začínám cejtit jako doma..To je dobrý znamení...

Takový menší akvárko v Dubai Mall

Burj Khalifa
Není to nádhera? Člověk musí zatlačit i nějakou tu slzu, když to vidí poprvé



1 comment: